Jak jsme vám slibovali, tak přinášíme tiskovou zprávu z konference, která se konala v Divadle Broadway a týkala se grantové problematiky. Zúčastnili se jí producent Oldřich Lichtenberg, režisér Filip Renč, ředitel agentury STEM Jan Hartl a ředitel HDK Egon Kulhánek.
Takže ještě jednou k tiskovce k problematice grantové a dotační politiky nabízíme podkladový materiál JUDr. Oldřicha Lichtenberga, který určitě stojí za podrobné prostudování i pro vás, fanoušky DB!
1) Divadlo Broadway, a. s., a hlavní producent představení v Divadle Broadway, společnost Cleopatra Musical, s. r. o., jsou dnes největšími a obchodně a divácky nejúspěšnějšími provozovateli muzikálů v ČR. Za šest let své existence vidělo muzikály na této scéně více než milion diváků (dalších 200 000 pak muzikál Golem v sesterském divadle Hybernia). Muzikály jako Kleopatra, Rebelové, Tři mušketýři, Angelika či Golem jsou těmi divácky nejvyhledávanějšími.
2) Za celou dobu své existence neobdrželo Divadlo Broadway (rekonstrukce ze soukromých prostředků za cca sto milionů korun) ani Divadlo Hybernia (rekonstrukce za 420 milionů Kč), ale ani producenti muzikálů v nich, ani jedinou korunu dotací či grantů ze státu či města, nebo od Evropské unie. Obě divadla platí přitom jen nájmy a energie (dům, kde sídlí Divadlo Broadway patří státu - Správa železničních dopravních cest, a dům, kde sídlí Divadlo Hybernia patří také státu - Státní fond kultury) v řádu převyšujícím 10 milionů Kč (u Divadla Hybernia je to ještě mnohem více).
3) Prakticky veškeré muzikály obdržely vedle diváckého úspěchu za prodej jejich CD zlaté a platinové desky, muzikály Kleopatra (ve dvojce Monika Absolonová), Tři mušketýři (ve dvojce Petra Janů a 3.-6. místo Petr Kolář) a Angelika (3.-6. místo Monika Absolonová) získaly nominace na Divadelní ceny Thálie. Písně z muzikálů jsou velmi vyhledávané do televizních pořadů a jsou jedněmi z nejúspěšnějších v rozhlasovém vysílání. Všechny naše muzikály se hrály či hrají s velkým úspěchem v Divadle Nová scéna v Bratislavě, muzikály Kleopatra a Tři mušketýři byly prodány do Jižní Koreje.
4) Z tohoto titulu si Divadlo Broadway nechalo u společnosti STEM zpracovat studii Názory na muzikálová představení, z níž jednoznačně vyplývá, že vedle již uváděné skutečnosti, že muzikály v Divadle Broadway a Divadle Hybernia jsou nejnavštěvovanější, ale také, že diváci bylli v 94 % spokojeni, že 2/3 populace nepovažují muzikály za "pokleslou kulturu", jak je nám neustále předhazováno, že 80 % populace považuje muzikály za divadelní formu, která přivádí diváky do divadel, 75 % populace přisuzuje muzikálovým představením osvětovou roli. A hlavně se sedm lidí z 10ti domnívá, že muzikálová divadla mají nárok na stejnou finanční dotaci jako ostatní divadla!
5) Při zpracovávání žádostí o grant jsme spolupracovali z formálního hlediska s odborem kultury pražského magistrátu, aby byly z formálního hlediska bez vady a tak také byly žádosti přijaty. Celkem žádáme ve třech společnostech o celkem čtyři granty (nárokový na prodej vstupenek, provozní - podpora Divadla Broadway, Spirits of Prague a taneční verze Golema). Dne 16. 1. 2008 jsme zažili naprosto urážlivé a ponižující jednání při veřejném slyšení. Byli jsme objednáni na 8.30 a telefonicky jsme se dohodli, že na slyšení nám postačí 30 minut, přestože jsme podle pravidel měli nárok na 45 minut. Přišli jsme v 8.10, abychom se domluvili s tamními techniky na zprovoznění projekcí a dalších technických možností, o nichž jsme byli předem ubezpečeni. Nikdo však nebyl přítomen. Cca 10 minut předem přišli "technici", kteří nebyli schopni zprovoznit nic. To učinil až můj kolega Pavel Marek. Těsně před 8.30 přicházeli první členové grantové komise. V dostatečném počtu byli v 8.50 (takže 20 minut po plánovaném zahájení naší prezentace jsme mohli začít). Přitom v sále nešlo zhasnout, takže z našeho promítání nebylo vidět skoro nic. Naše prezentace probíhala v plné konverzaci grantové komise, která (ve velké většině osob) dávala nepokrytě najevo nezájem. Načež jsme byli panem moderátorem v 9.01 upozorněni, že přetahujeme a oni jsou ve skluzu. To jsme se již skutečně rozzlobili a komisi to vyčetli. Následným jediným dotazem (neměl vůbec co činit s našimi granty) bylo, kolik jsme vydělali na prodeji Kleopatry do Jižní Koreje. A druhým, jestli si vůbec uvědomujeme, že výroční zpráva Divadla Broadway, a. s., musí být veřejná (dotyčná dáma ve své neznalosti ani netuší, že tomu tak je ze zákona a je dostupná i v obchodním rejstříku). Celá nahrávka našeho slyšení je naštěstí na webu http://kultura.praha-mesto.cz/, možno zkontrolovat!
6) Na konci minulého týdne zavolal kdosi paní Olmerové (dámě, která doručovala žádosti na magistrát), že musíme během několika hodin doručit na magistrát další materiály (samozřejmě nad rámec původně požadovaného) - např. podrobný rozpis počtu diváků a premiér od roku 2003. S informací, že jde o "šikanu", se kterou "magistrátní právníci" nesouhlasí. Přesto, pokud prý vše nedoručíme, budeme vyloučeni. Tak jsme opět vše dodali (šéf účetní firmy musel v noci přijet ze zahraniční dovolené).
7) Proto se domníváme (také vzhledem k tomu, že grantová komise již 2x změnila termín svého rozhodnutí a neustále mění podmínky) a vzhledem k tomu (podle našich informací), že šéf komise pan Just a paní Kreuzmanová se chovají jako čistí lobbisté, že základním kritériem pro přidělení grantu je neúspěch. Jen ti, na něž nechodí diváci, mají nárok na dotace. Plné divadlo spokojených diváků je podle nich znakem pokleslosti a komerčnosti. Pane Juste a paní Kreuzmanová, nemáte v komisi co dělat. Nejste ani bůh ani diktátor. Už jste škodili dost. Běžte už konečně pryč!
8) Myslíme si, že do budoucna by jednotlivé kulturní instituce měly do komise navrhovat své zástupce a ti by z celkového počtu navržených (např. dva na instituci) byli vylosováni do komise. Současně se domníváme (přes nesporný pokrok v náhledu magistrátu na tuto oblast, že není možné, aby z celkové sumy 1,4 miliardy korun ročně (číslo z pražského magistrátu), které Praha vynakládá rok co rok do kultury, šlo 1,2 miliardy korun přímo. Necháváme si u advokátní kanceláře zpracovat právní rozbor a na základě něj i podnět k Úřadu pro hospodářskou soutěž. Nepovažujeme totiž za možné, aby jedna instituce (muzikálové divadlo) si zaplatila rekonstrukci, platila nájem a energie, zaplatila realizaci muzikálu (cca 15 až 20 milionů Kč) a jiná (také muzikálové divadlo) dostala zrekonstruovaný dům, neplatila nájem a ještě k tomu ročně dostala cca 80 milionů korun. A oba dělají prakticky totéž. To je opravdu naprosto zásadní porušení volné soutěže. Požadujeme, aby tato pravidla magistrát přehodnotil. Nebo ať nedává nikomu nic. My tak žijeme již mnoho let a úspěšně. Tak ať to nyní zkusí i jiní. To se teprve prokáže jejich životaschopnost. A jak přitom budou krásně opravené památky, vybavené knihovny apod...
Tolik pan doktor Lichtenberg, příště se v tomto zajímavém tématu zastavíme nad argumenty účastníků tiskové konference!